Kočárek

Předně zapomeňte na všechny internetové diskuze, kde doporučují si ponechat vše až na poslední chvíli, abyste

- měli jistotu, že to době dopadlo

- ukojili svou pověrčivost (kočárek se nemá kupovat předem)

- stále je pocit, že je dost času.

Pokud si nepořídíte, co půjde do 20. týdne, tak se vážně vystavujete riziku, že vám kočárek vybere tchýně, zatím co vy budete ležet na jednom nebo druhém boku a přemýšlet, jak se naučit teleportovat.

Moje gynekoložka mi tvrdila, že po 20. týdnu to bude tristní a na neschopenku. A musím říct, že měla pravdu. Vydržela jsem do 24. týdne, ale už od 20. týdne byl režim uvolněný a odpoledne jsem si vždy lehla, abych nabrala sil.

Takže doporučuji, vybírejte předem, zejména věci, které musíte vidět a budete je mít dlouho. Když se Vám nebude nakonec líbit overal, tak z něho miminko vyroste. Ale co s kočárem za 40 tisíc???

Kočárek

Kočár - základní parametry, o kterých určitě uvažujte:

- vejde se mi do kufru auta? (my koupili i nové auto)...

- vejde se mi do výtahu, vchodových dveří?

- chci na děti vidět stále a ony na mě, aby mohly koukat?

- je polohování obou "sedadel" na sobě nezávislé?

- jaký je mechnizmus na polohování? - volte co nejjednodušší - jednou rukou

- pokud bydlíte v lokalitě, kde jsou i jen mírné kopečky a nerovnosti - doporučuji ruční brzdu. Když já valím s kočárem do Prokopského údolí, maminky často za kočáry s dvojčaty vlají. Kočárky bez dětí váží až 20 kg (náš 21,5 kg) a co teprve se dvěma cvalíkmi!  Mám Teutonii - kormidluji jednou rukou a druhou si spokojeně čechrám vlasy. Brzda je k nezaplacení.

- rozměry vložných tašek - popravdě toho moc nenašpekulujete - plus mínus několik cm. Takový luxus jako jedno dítě v monokočárku nikdy dvojčátkům nezajistíte, ať pořídíte sebevětší "tank".....

- sporťák - po směru nebo proti směru jízdy? Osobně se přikláním k tomu, aby umožňoval obě varianty. Ve městě jednoznačně k obličeji matky (když se vám někdo svalí vepředu v davu na kočár -některé maminky opravdu jezdí na akce kde hlava na hlavě- tak vám nasedne na děti. Ve volném prostranství (park atd.) děti klidně obličejem dopředu.

- pratelnost potahu - veledůležitý aspekt, zejména pokud jste akční a příkrmy jíte na vycházkách...

I když vše zvážíte, zjistíte, že neprojdete do některých dveří, anebo to vyžaduje zvláštní nadání, neboť manévrujete v prostoru s vůlí 1 cm (nové eurovýtahy, hodně dveří). Výtahy jsem již vzdala, neboť mám paniku z představy, že se zaseknu a nepůjde to ani dovnitř a ani ven. Dveře - většinou projdete všude, ale je nutno otevřít křídlo co nejvíce, de facto až do zádveří, a pak se dá projet.

My jsme včas vzali kočár "na výlet" a projeli jsme s ním zdravotní středisko, obchody (Billa, Albert atd.). Všude je jedna pokladna pro vozíčkáře a jiné kolosy, takže bez stresu. Kam se nepouštím, je pošta. Ne, že bych se nevešla, ale je tam pouze ten 1 cm vůle a při představě, jak se tam šprajcnu a nebudu moct tam a ani ven, za mnou dav - přede mnou dav - nejsem žádná hrdinka - asi bych to neustála.

A hlavně - myslete již předem na to, že vytlačit i prázdný kočár po lyžnice, které jsou na schodech ke vchodu do paneláku není ve vašich silách- čest výjimkám. Jednak rozchod kol je často jiný (na jednokočár) než na káru pro dvojčata  a jednak, že sklon lyžnic je prudký. My to zkoušeli s prázdným  a manžel měl co dělat. Když jsem si představila, jak se sama a s naloženým kočárem budu plahočit a kočár mi ujede nebo mě povalí a přejede, rozplakala jsem se. Nakonec jsme to vyřešili náhlým nápadem po domluvě se správcem domu, že si necháváme kočár u zadního vchodu, který má bezbariérový přístup ze zahrady, v kumbále kde byla dříve sekačka na trávu. Když jdeme ven, naložím oba pány do vložných tašek, pokládám vždy jednu na zem - než otevřu výtah atd., pak je naložím, zapnu, kočárkem vyjedu z kumbálu, chvíli strkám tím a chvíli oním směrem, ale nakonec zavřu kumbál, otevřu vchodové dveře a jsem venku. Vždy jsem ale pak slitá až na spodní prádlo. Chci tím jen říct, že řešení se najde vžd,y jen je dobré včas nad tím přemýšlet. Úskalí s kočárkovým tankem je totiž opravdu hodně. A MHD je například kapitola sama o sobě......